Zdravé světlo (Nedej se!)

Světlo, hmyz a naše budoucnost 💡 Vnímání rozdílu mezi denním světlem a dostatečnou tmou v noci je nezbytné pro správný vývoj všech živých organismů. Režie E. Tomanová.

Úbytek hmyzu je jako kdyby v supermarketu zmizelo 75% potravin, popisuje entomolog Tomáš Kadlec. 🐜🐝

🌐 Toto je odkaz na celý 25minutový dokument ČT. Můžete také kliknout na obrázek :-)

🦋 Insect lives matter! Světlo v noci od základu rozvrací celé ekosystémy. Přitahovaný hmyz se nemůže rozmnožovat a krmit – u světla je zároveň lehkým cílem predátorů [1,2]. ⁠

Za posledních 27 let nám vymřelo 75 % biomasy létajícího hmyzu [3], který je hlavním opylovačem a základním pilířem potravinového řetězce. Umělé osvětlení v noci bylo již označeno jako ekologický armagedon. I když je v EÚ trend teplotu chromatičnosti veřejného osvětlení snižovat (tj. instalovat teplejší barvu osvětlení), mnohé instalační firmy se tím neřídí a dál instalují intenzivní studené bílé osvětlení, které je absolutně nepřirozené. Potřebujeme v noci veřejné osvětlení víc vypínat a tlumit, neplýtvat světlem zbytečně, a instalovat noční osvětlení bez obsahu modré a zelené složky. ⁠⠀
⁠⠀
Mám i dobré zprávy: Německo plánuje dát 100 mil eur na ochranu hmyzu a hledání optimálního spektra nočního osvětlení. Každá krajina by se měla připojit a žádat globální zákony na ochranu životního prostředí ve spojitosti s umělým osvětlením v noci (tzv. artificial light at night, ALAN). Víme, že ALAN má drastický dopad na naše zdraví a zdraví celých ekosystémů, bohužel stále nedostává adekvátní financováni, urgenci a viditelnost.⁠⠀

Newton říká, že existují dva druhy času: čas absolutní a čas v nás. Jedním z určujících faktorů, který udává čas v nás, je světlo, tedy především slunce. Naši předci spali, když byla tma, naopak nejaktivnější byli kolem poledne, kdy slunce svítí nejvíc. S příchodem nových technologií jsme si vnímání našeho vnitřního času „rozštelovali“. Ve dne se slunci vyhýbáme, abychom viděli na počítač, v noci naopak pracujeme. Stále více vědních oborů si všímá toho, co tato vnitřní rozladěnost působí přírodě i člověku samotnému.

[1] M. Grubisic, R. H. A. van Grunsven, C. C. M. Kyba, A. Manfrin, and F. Hölker, “Insect declines and agroecosystems: does light pollution matter?,” Ann. Appl. Biol., vol. 173, no. 2, pp. 180–189, 2018, doi: 10.1111/aab.12440.⁠⠀
⁠⠀
[2] A. C. S. Owens, P. Cochard, J. Durrant, B. Farnworth, E. K. Perkin, and B. Seymoure, “Light pollution is a driver of insect declines,” Biol. Conserv., vol. 241, no. September, p. 108259, 2020, doi: 10.1016/j.biocon.2019.108259

[3] C. A. Hallmann et al., “More than 75 percent decline over 27 years in total flying insect biomass in protected areas,” PLoS One, vol. 12, no. 10, 2017, doi: 10.1371/journal.pone.0185809.⁠